Registr dlužníků a soukromí: co skutečně řekl Ústavní soud.
Historický nález Pl. ÚS 10/17 ukazuje, proč nelze ochranu osobních údajů zjednodušit na větu „bez souhlasu se nesmí nic“. Nejde o novou pokutu.
HISTORICKÉ ROZHODNUTÍ
Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 10/17, zveřejněném s tiskovou zprávou 11. listopadu 2020, nevyhověl návrhu na zrušení napadené úpravy negativních registrů dlužníků v § 20z zákona o ochraně spotřebitele. Posuzoval střet ochrany soukromí s účelem této zákonné úpravy.
CO Z TOHO NELZE VYVOZOVAT
Nález nepovoluje každému podnikateli libovolně shromažďovat údaje o dluzích bez souhlasu. Rozhodnutí se týkalo konkrétní zákonné úpravy. Ochrana před nezákonným nakládáním s údaji zůstala zachována, včetně možnosti obrátit se na dozorový úřad nebo soud.
POUČENÍ PRO PRAXI
Když plánujete novou databázi zákazníků, nestačí otázka, zda máte souhlas. Potřebujete určit účel a odpovídající právní základ a ověřit další podmínky zpracování. Rozsah tohoto nálezu nelze mechanicky přenést na jiný seznam nebo jiné podnikání.
PROČ PŘÍPAD UVÁDÍME
Jde o vysvětlení staršího rozhodnutí, nikoli o čerstvý postih za porušení GDPR. Ústavní soud v tomto řízení sám neukládal pokutu provozovateli webu. Pro aktuální individuální případ je nutné prověřit současnou právní úpravu a konkrétní okolnosti.
